Meditace

Kouzlo Harmonie u Baru

Meditace v Ondřejově

 

Meditace je stav mysli i těla. V meditaci se spojujeme se svým hmotným a energetickými těly. Mysl ustupuje jiným částem nás a pozornost se přenáší mimo ni. Stáváme se jejími pozorovateli, stejně tak jako pozorovateli všeho uvnitř co se dalo do pohybu. Jsme ve spojení sám se sebou a tím i s existencí.

Meditace, které bych ráda začala v Harmonii praktikovat jsou Osho meditace. Osho byl výraznou osobností a duchovní mistr 20tého století. Přinesl světu velkou moudrost, hluboké poznání reality, ve které žijeme a učení, které má řadu následovníků. V Čechách vyšlo již mnoho jeho knih a i řada CD s jeho meditacemi.  Oshových meditací je mnoho, uvádím nejznámnější.

Meditace Kundaliny

Tato meditace se dělá z pravidla na konci dne. Je postavená tak, že člověku usadí (doslova utřese) témata a zážitky prožitého dne a může osvěžen a uvolněn den zakončit. První fáze meditace uvolňuje tělo i mysl třesením, druhá fáze tělu dává radostný pohyb, ve třetí fázi meditující pozoruje vše co se dalo do pohybu a čtvrtá fáze je fází klidu, spojení sama se sebou. Meditace trvá hodinu.

Dynamická meditace 

Osho tvrdil, že současný člověk je tak zatížen zastaralými tradicemi minulosti a neklidem současného života, že musí projít procesem hluboké očisty (katarze) před tím, než může doufat, že nalezne osvobození od myšlenek, uvolnění při meditaci. První fáze meditace pracuje s dechem, rychlé a chaotické dýchání meditujícímu pomůže dostat se za mysl, překonat její vliv na okamžik teď. Za myslí objevíme vše schované a potlačené a druhá fáze, katarze, nám to pomůže uvolnit. Třetí fáze je opět o spojení s dechem, s tělem. Skáčeme jako když jsme byli dětmi a rytmus nám pomáhá udržet mantra „HU“. Ta nás také spojuje s naším tělem a udržuje koncentraci uvnitř. Čtvrtá fáze je pak o pozorování a ochraně vnitřního prostoru. Poslední fáze oslavuje právě započatý den a energii, která se meditací dala do pohybu. Dělá se vždy ráno, na začátku dne, trvá jednu hodinu.

Meditace Nadabrahma

Nadabrahma je stará tibetská technika, která se původně dělala brzy ráno. Můžete ji dělat kdykoliv během dne, o samotě nebo s jinými lidmi, ale na prázdný žaludek a po ní musíte aspoň 15 minut zůstat neaktivní. Meditace trvá hodinu a má tři fáze.

První fáze: 30 minut

Posaďte se do uvolněné polohy se zavřenýma očima a ústy. Začněte tzv. „humming“, dost hlasitě, aby ho slyšeli ostatní, a vytvářejte vibrace, procházející tělem.

Druhá fáze: 15 minut

Druhá fáze je rozdělena na 2 části, 7 1/2 minut každá. V první půlce pohybujete rukama dlaněmi nahoru v kruzích směrem ven. Začínáte od pupku, obě ruce se pohybují dopředu a pak se rozdělí, aby vytvořily zrcadlově dva velké kruhy. Pohyb by měl být tak pomalý, aby to občas vypadalo, že není žádný. Pociťujte, že dáváte energii ven vesmíru.

Po 7 1/2 minutách otočte ruce dlaněmi dolů a začněte jimi pohybovat v  opačném směru. Teď ruce přicházejí k pupku spolu a pak se rozdělují na obou stranách těla. Pociťujte, že si berete energii. Jak v první fázi, nebraňte jemnému a pomalému pohybu zbytku těla.

Třetí fáze: 15 minut

Seďte nebo ležte tiše a klidně.

Vipassana

Vipassana je meditací, která udělala více osvícených lidí než jakákoli jiná, protože je samotnou esencí. Všechny ostatní meditace mají stejnou esenci, ale v různých formách; je k nim přidáno také něco neesenciálního. Ale Vipassana je čistá esence. Nemůžete z ní nic vypustit a nemůžete k ní nic přidat, abyste ji vylepšili.

Vipassana je tak jednoduchá věc, že ji může dělat i malé dítě. Ve skutečnosti to nejmenší dítě ji může dělat lépe než vy, protože jeho mysl ještě není naplněna smetím, je ještě čisté a nevinné.

Vipassana se může dělat třemi různými způsoby – můžete si vybrat, který vám nejvíce vyhovuje. První je: bdělost vaší činnosti, vašeho těla, vaší mysli, vašeho srdce. Když se procházíte, měli byste jít s bdělostí. Když pohybujete rukou, měli byste jí pohybovat s bdělostí a dokonale vědět, že pohybujete rukou. Můžete jí pohybovat bez jakéhokoliv vědomí jako mechanickou věcí ….. jste na ranní procházce; můžete se procházet bez toho, aniž byste si byli vědomi svých chodidel.

Všímejte si pohybů svého těla. Když jíte, všímejte si pohybů, které jsou potřebné pro jezení. Při sprchování si všímejte chladu, který k vám přichází, vody padající na vás a obrovské radosti z toho ? pouze si všímejte. To se nemůže stát v nevědomém stavu.

A stejné to je s vaší myslí. Ať jakákoli myšlenka projde na obrazovce vaší mysli, buďte pouze pozorovatelem. Ať jakákoli emoce projde na obrazovce vašeho srdce, zůstaňte pouze svědkem, nezapojujte se, neidentifikujte se, nehodnoťte, co je dobré, co je špatné; toto není částí vaší meditace.

Druhý způsob je: dýchání, uvědomovat si dech. Při nádechu se vaše břicho začíná zvedat a při výdechu se vaše břicho začíná znovu usazovat. Takže druhá metoda je být si vědom břicha: jeho zvedání a klesání. Pouze samotné uvědomění, jak se břicho zvedá a klesá… a břicho je velmi blízko životních zdrojů, protože dítě je spojeno s matčiným životem skrze pupík. Za pupíkem je jeho zdroj života. Takže když se břicho zvedá, je to skutečně životní energie, pramen života, který stoupá a klesá s každým dechem. To také není těžké a možná je to ještě lehčí, protože to je jednoduchá technika.

Při prvním způsobu si musíte být vědomi těla, musíte si být vědomi mysli, musíte si být vědomi vašich emocí, nálad. Takže to má tři kroky. Druhý způsob má jeden krok: pouze břicho pohybující se nahoru a dolů. A výsledek je stejný. Jak se více stáváte vědomi svého břicha, mysl se ztiší, srdce se ztiší, nálady zmizí.

A třetí způsob je: být si vědom dechu při vstupu, kdy dech vstupuje vašimi nosními dírkami. Pociťte to na tomto extrému – opačném pólu břicha – pociťte to v nose. Nádech vstupující dovnitř přináší nosním dírkám určitý chlad. Pak výdech vycházející ven… nádech vstupující dovnitř, výdech vystupující ven…

Tak je to také možné. Tento způsob je lehčí pro muže, než pro ženy. Žena si je více vědoma svého břicha. Většina mužů ani nedýchá tak hluboko do břicha. Kvůli špatnému druhu atletiky, převládajícímu ve světě, se jejich hruď zvedá a klesá. Určitě to vytváří pěknější tvar těla, když máte širokou hruď a skoro neexistující břicho. Muž se rozhodl dýchat pouze nahoře do hrudi, hruď se pak stává větší a větší a břicho se stahuje. To mu připadá atletičtější. V celém světě, s výjimkou Japonska, všichni atleti a jejích trenéři zdůrazňují dýchaní do plic, rozšíření hrudi a vtahování břicha. Ideálem je lev s velkou hrudí a velmi malým břichem. Takže buď jako lev; to se stalo pravidlem pro gymnasty a lidi, kteří pracují se svým tělem. Japonsko je jedinou výjimkou, kde se nestarají o to, aby byl hrudník široký a břicho vtažené. Vtáhnout břicho vyžaduje určitou disciplínu, a to není přirozené.

Japonsko zvolilo přirozenou cestu, proto vás překvapí japonská soška Budhy. To je způsob, jak můžete okamžitě poznat, zda soška je japonská nebo indická. Indická soška Gautama Budhy má velmi atletické tělo; břicho je velmi malé a hruď je velmi široká. Japonský Budha je úplně jiný; jeho hruď je skoro tichá, protože dýchá z břicha, jeho břicho je větší. Nevypadá to moc dobře, protože tato ve světě rozšířená idea je velmi stará, ale dýchaní z břicha je přirozenější a uvolněnější. Stává se to v noci, když spíte; nedýcháte z hrudi, ale z břicha. Proto je noc takovou zkušeností uvolnění. Ráno po spánku se cítíte tak čerstvě, tak mladě, protože celou noc jste dýchali přirozeně, byli jste v Japonsku!

To jsou dva body: pokud máte strach, že dýchání z břicha a pozornost k jeho pohybu nahoru a dolů pokazí vaší atletickou formu… muži mohou mít větší zájem o atletickou formu, pak pro ně bude lehčí pozorovat oblast nosních dírek, kde vchází dech. Pozorujte a při výdechu – zase pozorujte.

To jsou ty tři způsoby. Každý je dobrý. A když chcete použít dva způsoby najednou, můžete použít dva způsoby najednou; pak se úsilí stane intenzivnější. Když chcete použít všechny tři způsoby najednou, můžete použít všechny tři způsoby najednou. Pak budou možnosti rychlejší. Ale to vše záleží na vás, co se bude cítit lehčí.

Pamatujte si: lehce znamená správně.

Jak se meditace ustálí a mysl se ztiší, ego zmizí. Budete tady, ale nebude zde žádný pocit „já“. Pak jsou dveře otevřené.

Pouze počkejte s milující touhou, s vítáním v srdci pro tento velký okamžik ? největší okamžik v životě každého člověka – osvícení. Přijde… určitě přijde. Nikdy se nezdrželo ani na jediný okamžik. Jakmile jste jednou správně naladěni, nečekaně to ve vás vybouchne, transformuje vás to. Starý člověk je mrtev a nový přichází.

Sezení

Najděte si dostatečně pohodlnou a bdělou polohu pro 40 až 60 minut sezení. Záda a hlava mají být rovné, oči zavřené a dech normální. Zůstaňte co nejklidnější, bez pohybu, polohu změňte jen tehdy, je-li to skutečně nutné. Základním cílem během sezení je pozorování břicha trochu nad pupíkem, jak při nádechu a výdechu jde nahoru a dolů. Toto není technika na koncentraci, takže během pozorování dechu mnoho jiných věcí odvede vaši pozornost.

Ve Vipassaně nic není rušením, proto když cokoliv přijde, přestaňte pozorovat dech a věnujte tomu pozornost, dokud není možno se zase vrátit zpátky k dechu. Mohou to být myšlenky, pocity, hodnocení, tělesné vjemy, dojmy z vnějšího světa, atp.

Důležitý je proces pozorování, ne až tak to, co pozorujete. Proto si pamatujte – s ničím z toho, co přichází, se neidentifikujte. Na otázky a problémy se můžete dívat jako na mystéria a užít si je.